Slovo „feeder“ pochází z angličtiny a znamená krmítko nebo krmit, čímž vlastně určuje jeden ze základních principů lovu na feeder. Tím dalším principem je, že k indikaci záběru ryby se používá velmi citlivá a měkká špička, na jejímž ohybu lze rozpoznat, zda se ryba zajímá o naši nástrahu na háčku. Na druhou stranu lov na feeder je v podstatě klasická položená, typy zátěží, montáže a použité nástrahy jsou velmi podobné, ovšem s tím rozdílem, že na klasickém „policajtu“ nebo swingeru nejsme schopni rozpoznat velmi jemné záběry, kdy ryba nástrahu pouze ochutnává. Při klasické položené můžeme nahradit indikaci feederovou špičkou předšpičkovým čihátkem, čímž dosáhneme shodné citlivosti na záběr jako u feederového prutu. Feederový prut nám také umožňuje lovit v místech, kde klasická položená či plavaná není možná, čili v silných proudech, hlubokých výmolech na řekách a to i na poměrné velké vzdálenosti. Toto ovšem není jediné určení feederového prutu. Velmi často se využívá také při ultra lehké přívlači, především při lovu na marmyšku a mikrotwistery.

Hodí se i pro mě?

Dosud mám v živé paměti pořad v televizi, kde jsem měl možnost vidět více jak 70letou babičku rybářku, jak chytá na feederový prut a dle jejích slov je to její nejoblíbenější technika. Dle mého názoru nerozhoduje věk či umění chytat ryby v tom, zda si vybrat jako rybolovnou techniku právě feeder. Jediným kritériem je dostatečný zrak, abychom byli schopni sledovat záběry od ryb na cca 3-4 metry vzdálené špičce.

Výběr feederového prutu

Než začneme vybírat svůj první feederový prut je třeba si představit některé vlastnosti, které jsou pro výběr toho pravého feederového prutu klíčové. Klasický dělený feederový prut se skládá ze tří hlavních částí:

• díl s rukojetí a úchytem na naviják

Tato část prutu slouží k pevnému upevnění navijáku k prutu. Obsahuje samotný úchytový mechanismus, korkovou, pěnovou nebo neoprenovou rukojeť a typicky očko k uchycení háčku. Na tomto díle také typicky najdete různé nápisy, které nám sdělují informaci o vlastnostech prutu.

• jeden či více samostatných dílů prutu s očky

Tvoří páteř prutu a určuje zdolávací charakteristiku, která může být od špičkové až po parabolickou. Poslední díl slouží ke vkládání výměnné špičky. V současné době se u některých high-end modelů používají místo výměnných špiček celé výměnné díly, které odstraňují negativa spojená s přechodem koncového dílu a výměnné špičky.

• výměnné špičky

V současné době se dodávají v počtu 2 až 5 kusů ke každému prutu. Liší se gramáží, délkou, akcí, barevným provedením a materiálem. Označení gramáže se uvádí v anglických uncích (1 oz = 26 gramů) a určuje zátěž, která ohne vodorovně drženou špičku do pravého úhlu. K rozlišení jednotlivých gramáží se někdy využívá různobarevné provedení konce špičky. Špičky se dále liší materiálem, ze kterého mohou být vyrobeny – karbonové špičky jsou v základu černé a obvykle mají nižší průměr než laminátové špičky, které jsou nenalakované bílé, a obvykle je poznáme právě podle bílé části na straně, která se vkládá do výměnného dílu. Dále se špičky liší akcí nebo chcete-li charakteristikou ohybu. Stejně jako u prutů může být tato charakteristika od špičkové až po parabolickou.

1 - karbonové špičky, 2 - laminátové špičky

V nabídkách prodejen lze nalézt také teleskopické feederové pruty, které ovšem obecně nedosahují kvalit dělených prutů a proto jejich koupi nedoporučuji.

Další vlastností, která je pro určení vhodného feederového prutu klíčová, je odhozová zátěž (gramáž). Podle této odhozové zátěže se dělí pruty do několika kategorií:

• picker, winklepicker, quiver

Jedná se o delikátní pruty s odhozovou zátěží typicky do 40 gramů. Obvykle jsou v prodeji v délkách od 2,5 do 3 metrů. Pruty disponují velmi citlivými špičkami, které nepřesahují gramáž 1,5 oz. Nejsou vhodné pro použití do středně silných a silných proudů a pro chytání na větší vzdálenost. Doménou těchto prutů je chytání na malých stojatých vodách a v příbřežních partiích málo proudných řek nebo v jejich tišinách či slepých ramenech. Jak už jsem uvedl výše, tyto pruty se také často využívají pro přívlač.

• light

Citlivé pruty s odhozovou zátěží do 70 gramů. Typicky jsou v prodeji v délkách od 3 do 4 metrů. Pruty disponují citlivými špičkami, které nepřesahují gramáž 2 oz. Nejsou vhodné pro použití do silných proudů a pro chytání na větší vzdálenost.

• medium

Univerzálně použitelné pruty s odhozovou zátěží do 100 gramů. Typicky jsou v prodeji v délkách od 3 do 4,5 metrů. Pruty disponují špičkami, které nepřesahují gramáž 3 oz. Tyto pruty jsou díky svým vlastnostem nejběžnější a hodí se jak pro chytání na stojatých vodách, tak i pro chytání v poměrně silném proudu. Limitem je odhozová zátěž, která neumožňuje lov s většími krmítky na delší vzdálenost.

• heavy

Silné pruty s odhozovou zátěží do 150 gramů. Typicky jsou v prodeji v délkách od 3,5 do 4,5 metrů. Pruty disponují méně citlivými špičkami, typicky v gramáži 1-4 oz. Jsou vhodné pro použití do silných proudů a pro chytání na větší vzdálenost.

• extra heavy, power

Speciální kategorie silových prutů s velkou odhozovou zátěží, která může dosahovat až 200 gramů. Typicky jsou v prodeji v délkách od 3,5 do 4,5 metrů. Pruty disponují špičkami v gramáži do 6 oz. Jsou vhodné pro použití do velmi silných proudů a pro chytání na velkou vzdálenost. Pruty této kategorie bývají označovány také jako parmové speciály (anglicky barbel). Tyto pruty najdou své uplatnění především na velkých řekách, jako je Dunaj nebo Rýn, případně při lovu parem ve velmi proudných úsecích řeky.

Tyto kategorie se mohou dále kombinovat, takže se v prodejnách můžeme setkat také s pruty, které jsou označeny jako medium-light nebo medium-heavy, které mají vlastnosti na rozhranní uvedených kategorií.

Pro začátek doporučuji zaměřit se na pruty z kategorie medium, které považuji pro chytání na našich vodách za univerzální a které nám poskytují dostatek citlivosti i síly pro použití jak na malém rybníčku, tak i v poměrně proudné říčce či řece. Jako univerzální délku pro kategorii medium považuji 3,66 metru, případně 3,90 metru, pokud vám nevadí větší rozložená délka. Co se týče ceny, tak v dnešní době rozhodně nedoporučuji jít do nejlevnějších prutů na pultě nebo i nejnižších řad od renomovaných výrobců, relativně kvalitní zboží od renomovaného výrobce by mělo začínat na úrovni 1500,- Kč (€500). Konkrétní tipy na vyzkoušené modely prutů najdete v internetových diskuzích, případně se na ně můžete zeptat v diskuzi na těchto stránkách.

Motáme, motáme

Při výběru navijáku pro feeder je potřeba dbát dvou věcí:

1. naviják musí být adekvátní k vybranému prutu a výsledný celek musí být vyvážený. Není vhodné na pruty typu picker nebo light přidělávat velký kaprařský naviják s volnoběžnou brzdou (baitrunnerem) a současně by asi nebylo to pravé ořechové přidělat malý a lehký naviják na pruty typu heavy, kde se dá očekávat, že budeme používat vlasce o vyšších průměrech. Obecně ovšem platí, že ani na pickery nejsou vhodné ultramalé navijáky, rozhodně nedoporučuji jít pod velikost 20, u heavy feederu se rozhodně vyplatí velikost 30 a vyšší.
2. naviják musí poskytovat dostatečně silné převody. Myslete na to, že z velké části budeme používat krmítka, která mají určitou váhu a která při stahování vodou kladou určitý odpor. Pokud bychom na feederový prut umístili nějaký malý naviják se slabými převody a používali pak krmítka o váze 50 gramů, tak se s vámi klidně vsadím, že na konci sezóny bude naviják vykazovat silné vůle, převody budou vyhrkané a naviják bude na vyhození.

naviják s bojovou brzdou (vlevo) a přední brzdou (vpravo)

Co není zase až tak důležité, je výběr typu navijáku. Zde záleží na preferencích každého z nás. Někdo je zvyklý na navijáky s přední brzdou, které mají obecně trvanlivější převody než ty se zadní brzdou, jiný preferuje bojovou brzdu, ale sáhnout můžete klidně i po navijácích s volnoběžnou brzdou, především pokud budete chytat na dva pruty současně.

Háček, krmítko, olovo, návazec...

Když jsem s feederem začínal, měl jsem zažitou klasickou „bobkařskou“ montáž s použitím průběžného krmítka na trubičce, zarážky z textilní izolačky a na konci velký háček o velikosti 6-1/0. Při zjišťování jaké montáže se na feederu používají, jsem byl skoro zděšen variabilitou montáží, které se při lovu na feeder mohou používat. Abych vám to usnadnil, tak vám prozradím, že stačí zvládnout 2 montáže a teoreticky si s tím vystačíte do konce života. Těmi základními jsou průběžná montáž (průběžka) a páternoster (páter).

• průběžná montáž

Skoro neliší od té „bobkařské“. Použít můžete jak obyčejné krmítko s trubičkou uprostřed, tak i feederové krmítko, které umístíte pomocí obratlíku přímo na kmenový vlasec (ten, co je namotaný na cívce navijáku) nebo zavěsíte do karabinky na zahnutou trubičku. Háček je vhodné umístit na návazcový vlasec (ideálně fluorocarbon) o průměru o 0,02 mm tenčím, než je kmenový vlasec zakončený smyčkou s dvojitým uzlem, čímž vytvoříme návazec (forpas). Ten pak provlečením umístíme do obratlíku na konci kmenového vlasce. Abychom na obratlíku ochránili uzel z kmenového vlasce (kmen), je vhodné použít gumový korálek, který utlumí nárazy krmítka do uzlu na obratlíku. Použití návazců ovšem není nezbytně nutné, mám vyzkoušeno, že ryby nachytáte, i když navážete háček přímo na kmen a použijete textilní izolačku k vytvoření zarážky pro krmítko.

• páternoster

Jedná se o montáž, kde jsou na kmenovém vlasci umístěny dva „fousy“, na jednom je krmítko pevně uchyceno na vlasci a na druhém je přivázán návazec s háčkem. Nejjednodušším způsobem, jak navázat páternoster je rozstřižením dostatečně velké smyčky (o délce cca 60-80 cm). Smyčku obvykle rozstřihneme tak, aby nám vznikly fousy v poměru 1:3, kdy na kratší uvážeme krmítko a na delší upevníme návazec s háčkem. Pokud se nechcete u vody zdržovat navazováním při každém utržení sestavy (a že se občas podaří trhat jak na běžícím pásu), doporučuji připravit si jednotlivé komponenty páternosteru dopředu včetně samotného páternosteru, který se bude skládat z koncové smyčky, do které umístíme návazec s háčkem, na druhém konci připevníme obratlík s karabinkou, abychom mohli měnit zátěž dle potřeby a v jedné třetině od obratlíku uděláme další smyčku, kterou pak můžeme upevnit do smyčky, kterou vytvoříme na kmenovém vlasci. Speciální verzí páternosteru je balaton, u kterého je umístěn návazec s háčkem na kratším fousu a zátěž na delším fousu. Páternoster má výhodu v tom, že ryby se o pevně uchycenou zátěž mnohdy zaseknou samy.

Při feederu se používá několik typů krmítek, jak už jsem se zmínil u montáží, můžeme použít klasické průběžné krmítko na trubičce, dále se používají speciální feederové krmítka, které vypadají jako drátěné nebo plastové košíky a které můžou mít různý tvar a hmotnost. Ty hranaté se pak uplatňují především na tekoucích vodách, kde je proud nemůže tak jednoduše odvalit po dně. Dále se používají různá method krmítka, která najdou své uplatnění na stojatých vodách, já jej v neprůběžné variantě používám při navazování balatonu. No a nakonec tu máme speciální uzavřená krmítka na červy a partikl.

1 - hranatý košík (vhodný na tekoucí vodu), 2 - oválný košík (vhodný na mírně tekoucí a stojatou vodu), 3 - oválný košík se dnem (pomalejší vyplavování krmení), 4 - oválný plastový košík (vhodný na stojaté vody, dopraví krmení bezpečně ke dnu), 5 - uzavřený plastový košík na partikl, 6 - uzavřený plastový košík na partikl a červy, 7 - klasické krmítko na trubičce, 8 - olověné zátěže typu mušle (rychleji vystoupá ode dna), mince nebo olivky, 9 - method krmítko (v koncovém provedení vhodné na balaton), 10 - těžké kaprařské olovo (vhodné do silných proudů a pro lov "na vlas")

Není ovšem nutné používat jen krmítka, pokud máme dostatečně zakrmeno a ryby nechceme plašit hlukem dopadajícího krmelce, můžeme použít i olůvka. V daném případě je opravdu výborným pomocníkem karabinka, která nám umožní výměnu zátěže bez nutnosti převazování celé sestavy. Olova pak využijeme i při chytání dravců na mrtvou rybičku nebo jinou masitou potravu (rousnici, kuřecí játra, cárek z ryby).

různě těžká krmítka určují použitelnost v různě silných proudech a také ovlivňují délku hodu

Vraťme se ještě k použitým vlascům. U feederu máme oproti klasické položené tu výhodu, že prut je poměrně pružný a umožňuje více tlumit výpady ryby. Z tohoto důvodu se u feederu používají mnohem tenčí a slabší vlasce než při klasické položené. Nejčastěji se používají co nejméně průtažné a rychle potápivé kmenové vlasce o průměru 0,14-0,22 mm, u heavy feederu můžeme použít klidně i silnější, případně použít pletenou šňůru, která sice umožňuje díky své neprůtažnosti přenos záběru na velkou vzdálenost, ale za cenu možného vyříznutí ryby a v tom horším případě i zlomení prutu. Já osobně používám na pickeru vlasec o průměru 0,14 mm, na light a medium feeder pak vlasce o průměrech 0,16-0,20 mm.

Návazcové vlasce doporučuji používat výhradně kvalitní flourocarbonové návazcové materiály, které nám poskytnou jistotu při zdolávání. Současně je flourocarbon ve vodě pro ryby téměř neviditelný, proto nám často umožní lov i těch nejostražitějších jedinců. Já používám návazcový materiál o průměrech 0,10-0,16 mm. Pokud budeme chtít vyzkoušet i lov na nástrahu, umístěnou pod háčkem (boilie, peleta, luncheon meat, psí/kočičí granule), je možné použít také pletenou šňůru, mě se jako nejvhodnější jeví pletenky o průměrech 0,06-0,08 mm.

Asi nejdůležitějším prvkem celé sestavy je háček. Zapomeňte na velké kaprové háky, feeder je v tomhle podobný spíše plavané a i proto se používají relativně malé háčky. Jejich velikost je samozřejmě dána typem nástrahy a cílovou rybou. Běžně se používají háčky o velikostech v rozmezí 6-18. Pokud je cílová ryba kapr, určitě nezvolím háček z jemného drátu, který by se tahem doslova narovnal, naproti tomu při cíleném lovu plotic či ouklejí si mohu dovolit nasadit háček z tenkého drátu. Pokud bych měl háčky rozdělit jinak, než podle velikosti, tak by to bylo asi podle jejich tvaru. Podle něj pak rozlišujeme háčky kaprové, které mají velký oblouček a krátké raménko, umožňující napíchnout poměrně velkou nástrahu, dále háčky cejnové, které mají půlkulatý tvar, kde část se špičkou je rovná a svírá s obloučkem poměrně ostrý úhel. Háčky s kulatým obloučkem a dlouhým raménkem jsou ploticové a hodí se při nastražování malých soust. V neposlední řadě tu máme háčky ouklejové, které se používají především v plavané, tyto háčky mají velmi úzký hranatý oblouček a delší raménko.

Stojany a vidličky

Jelikož nechceme, aby nám prut ležel na zemi nebo abychom jej nemuseli držet v rukách, je samozřejmostí, že použijeme nějakou podpěru prutu. U feederu je bezpodmínečně nutné, aby podpěry prutu byly natolik stabilní, aby se nám prut netřepal, což by znesnadnilo detekci záběrů na špičce. Na stojatých vodách se snažíme o to, aby byla co největší část vlasce potopena a my tak co nejvíce odbourali vliv větru a vln na pohyb špičky. Z tohoto důvodu se staví pruty špičkou co nejblíže k vodní hladině a ideálně kolmo k lovnému místu, aby byla možná detekce ohybem špičky.

Typické postavení je tedy souběžně s břehem pro případ, kdy lovíme před naším místem na břehu. K ukládání používáme klasické zapichovací vidličky se speciální feederovou podpěrou vpředu, která umožňuje zasekávání do strany a současně nepoškozuje tělo prutu, při méně šetrném odložení prutu.

za poskytnutí těchto obrázků děkuji plavanovi

Na tekoucích vodách je situace diametrálně odlišná. Na vlasec působí proud vody, a proto je nutné ho mít ve vodě co neméně. Z tohoto důvodu se staví pruty špičkou směrem nahoru. K tomuto postavení nám dopomáhá buďto speciální zapichovací podpěra (fenclovka) nebo je možné v případě, že nelze zapíchnout vidličku, použít trojnožku se speciální feederovou podpěrou.

Podběrák, židlička a další vybavení

K lovu obecně potřebujeme kromě navázaného prutu a nástrahy také další výbavu, ať už povinnou nebo tu, která nám nějak usnadní pobyt v přírodě a samotný lov. Jednou z nejdůležitějších součástí výbavy při lovu s feederem je podběrák. Usnadní nám totiž manipulaci s rybou a současně také minimalizuje riziko zlomení špičky při zaklonění prutu. Na stojatých nebo tekoucích vodách, kde lze sestoupit až k vodě, lze využít bez problémů klasický kaprový podběrák. V případě, že není hladina na dosah, je lepší použít plavačkový podběrák, který je relativně lehký a disponuje dlouhou rukojetí. Na tuto rukojeť se pak přes závit připevní podběrákové očko. To by mělo velikostně odpovídat loveným rybám a jeho síťka by měla být vyrobena z takového materiálu, který je k rybám šetrný. Pro začátek doporučuji pořídit 3 metrovou teleskopickou podběrákovou tyč a očko o průměru 40-45 cm s pogumovanou síťkou.

vše při ruce, pak přichází to pravé potěšení z lovu...

Pobyt v přírodě je pro mě vždy balzámem na nervy a i z tohoto důvodu je nutné cítit se na rybách pohodlně. K tomu asi nejvíce přispívá židlička. Pokud chytáme na tekoucích vodách se špičkami směrem vzhůru, určitě oceníme vysoké opěradlo, o které můžeme opřít i hlavu. Osobně také požaduji, aby židlička neměla opěrky rukou, protože by překážely v manipulaci s prutem, umístěným vedle židličky. Opěrky by pro mě také znamenaly překážku při manipulaci s krmením, které mám umístěno v kýblu vedle židličky. Apropo kýbl, další součást výbavy, bez které se při lovu s feederem neobejdeme. Určitou dobu jsem používal obyčejný malý kyblík o objemu cca 5 litrů, který jsem měl ještě ze staré výbavy. Po čase jsem ovšem zakoupil klasický 17litrový cejchovaný plavačkový kýbl se sítem a plátěnou míchačku s uzavíratelným víkem na zip a zjistil, že nejen že teď v kýblu přepravím mnohem více krmení, ale současně mi také zjednodušil a zkvalitnil přípravu samotné krmné směsi. Ale o tom až někdy příště.

Mezi další výbavu, která by neměla chybět v žádném vybavení rybáře, patří jednoznačně peán nebo vyhačovač háčků (obůstek), kvalitní čelovka pro případ, že bychom chtěli chytat v noci, kvalitní nůž nebo nůžky a polarizační brýle, které jsou naprosto nezbytné při lovu se špičkami směřujícími k nebi a které nám mohou také pomoci v detekci ryb ve vodě. Jako další pomůcky, které používám, mohu doporučit deštník pro sebe a výbavu, který nám v letních dnech může posloužit také jako slunečník, podložku pod ryby a stoleček nebo stojan na nástrahy.

Poprvé u vody

Zakoupili jsme si tedy feederový prut, potřebné příslušenství a konečně jsme vyrazili k naší oblíbené vodě. Pro začátek doporučuji vybrat nějaký rybník, který je velmi dobře zarybněn bílou rybou a kaprem. Takováto voda je ideální pro získání základních návyků pro lov s feederem, později se můžeme přesunout na nějakou říčku nebo menší řeku, ale pro začátek je třeba se naučit manipulovat s prutem, protože především nahazování nám bude dělat v začátcích určité problémy.

Pokud jsme se tedy vypravili k našemu oblíbenému rybníčku, připravíme si nejdříve krmení, které by mělo být dostatečně provzdušněné, aby uvolňovalo aroma do sloupce a tím nám přilákalo ryby z okolí. K provzdušnění krmení slouží síto, které nám současně odstraní větší části partiklu (semen), v případě, že nechceme ryby moc zasytit, což se týká především lovu v chladných měsících. Do krmení doporučuji také přidat přesátou hlínu (třeba z krtince), která nám jednak zvýší objem krmení, ale také nám zabarví krmení více do tmavé barvy, což je lepší, než mít světlé krmení, protože ryby jsou proti světlému krmení lépe vidět pro případné predátory a proto by se nám mohly zakrmenému místu vyhýbat. U tekoucích vod je vhodné, aby krmení nestoupalo příliš do sloupce a spíše se drželo u dna, proto se nemusí použít síto, i když existují situace, kdy budeme chtít stáhnout ryby ze sloupce ke dnu a k tomu nám částečně stoupavé krmení může dopomoci. Kýbl s krmením je vhodné si uložit na našem místě na dosah ruky, aniž bychom se museli zvedat ze židličky a zbytečně by jsme tak mohli plašit svým pohybem ryby. To se týká také nástrah, které by měly být v dosahu ruky.

Pokud jsme zakoupili prut z kategorie medium, zvolíme nejměkčí špičku, kterou jsme v sadě dostali, typicky to bude špička s označením ¾ nebo 1 oz. Jako základní montáž použijeme průběžku nebo balaton s relativné krátkým návazcem (maximálně 15-20 cm). Pokud by se nám stávalo v průběhu lovu, že záběry jsou příliš razantní a nesekatelné, můžeme délku návazce prodloužit. Můžeme na to jít také opačně, na začátku zvolit delší návazec a podle toho, jak budou mít ryby háček hluboko, jej postupně zkracovat. Pokud máme příliš dlouhý návazec, může se nám stávat, že záběry nebudou dostatečně zřetelné. To je dáno tím, že ryba má s dlouhým návazcem poměrně velký prostor k manipulaci, kdy se pohyb nástrahy nemusí na špičce žádným způsobem projevit. V tomto případě budeme tedy vytahovat z vody prázdné háčky, případně pouze vycucané červy, aniž bychom viděli nějaký zajímavý pohyb špičky a tudíž je vhodné návazec zkrátit.

Naší cílovou rybou na rybníčku budou nejspíše cejnci nebo plotice, proto jako kmenový vlasec můžeme zvolit 0,18 mm s 0,14 mm návazcovým vlascem, krmítko postačí v rozmezí 10-25 gramů a háček o velikosti 8-14 dle použité nástrahy. Takováto sestava nám dává současně také dostatek síly i pro zdolání středně velkého kapra. Při lovu je velmi nutné zaměřit si jedno místo, které budeme zakrmovat a kde budeme nahazovat svou nástrahu. Přesnost zakrmování je velmi důležitá i na tekoucích vodách, kde je nutné současně počítat také se sílou proudu, který je schopen odplavit krmení i několik metrů za místo dopadu na hladinu. Z tohoto důvodu je výhodnější na tekoucí vodě zakrmovat krmítkem, které nám umístí krmení přesně do míst, kde budeme následně lovit.

Jak už jsme si řekli na začátku, u feederu se k detekci záběru používá citlivá špička, která svým ohybem naznačuje, co se s naší nástrahou ve vodě děje. Můžeme se trefit do období, kdy ryby budou brát poctivě a tím pádem budou záběry ve formě jízdy, kdy se to na špičce projeví tzv. hokejkou, čili maximálním ohybem a v případě záběru větší ryby a rybářovy nepozornosti i rizikem stažení prutu do vody. Osobně proto doporučuji mít brzdu dostatečně povolenou, aby se nám nestalo, že v případě naší chvilkové nepozornosti nám prut skončí ve vodě. V případě jemných záběrů přichází do hry zkušenost, kterou jako začátečníci nemáme, proto je dobré si vyzkoušet, kdy se nám podaří zaseknout rybu, nebo kdy se jedná pouze o přejezd nebo záběr od ryby, která sousto pouze ochutnává. Na tekoucích vodách se pak můžeme především v podzimních měsících setkat s planými záběry, které bude způsobovat listí a větve, plovoucí ve vodě. Zásek se provádí s ohledem na typ záběru, pokud je záběr poctivá hokejka, stačí je krátce přiseknout, případně jen přizvednout prut, protože ryba se z velké části sekne sama buďto o váhu zátěže nebo díky odporu špičky. Při méně razantních záběrek je třeba zasekávat krátce a rychle, rozhodně bychom neměli při záseku trhnout prutem tak silně, až by špička skončila až za našimi zády, vystavili bychom se totiž riziku jejího ulomení, případně bychom mohli utrhnout slabší návazec anebo vyříznout háček z rybí tlamky.

Tímto jsme si tedy popsali to nejzákladnější, co musíme při lovu na feeder znát a mě tedy nezbývá už nic jiného, než vám popřát hodně úspěchů při lovu.